Historie dalekohledu

Dalekohled Astronomického ústavu AV ČR o průměru hlavního zrcadla 2 metry, který je největším dalekohledem v České republice, byl 6. srpna 2012 na observatoři v Ondřejově slavnostně pojmenován po českém astronomovi doc. Luboši Perkovi. 

Myšlenka postavení velkého astronomického dalekohledu v Ondřejově vznikla v roce 1956 po diskusi na konferenci astronomů svolané Československou akademií věd. Projekt výstavby dvoumetrového dalekohledu byl vládou Československé republiky schválen v dubnu 1959. Dalekohled byl slavnostně uveden do provozu u příležitosti 13. zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU) 23. srpna 1967.

Od počátku projektu dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově byl jeho vůdčí osobností doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr.h.c. Během uplynulých let prošel dalekohled postupným vývojem a modernizací svého ovládání i připojených astronomických přístrojů. Řídicí systém dalekohledu byl celkem třikrát modernizován (1982-1987, 1996-1998, 2007), v současnosti je řízení dalekohledu propojeno s ovládáním coudé spektrografu a je plně automatické.

S ohledem na klimatické a pozorovací podmínky středočeského Ondřejova bylo rozhodnuto, že přístroj bude primárně určen pro hvězdnou spektroskopii. Od počátku pozorování až do roku 1992 byla hvězdná spektra pořizována na fotografické desky, od roku 1992 se pro pořizování spekter používají elektronické detektory. V letech 1992 až 2000 to byl detektor Reticon, od roku 2000 až dodnes se používají různá CCD. Většina spekter byla pořízena v coudé ohnisku s výjimkou počátků pozorování a období let 2000 až 2003, kdy se pro pořizování spekter využíval ešeletový spektrograf HEROS připojený do Cassegrainova ohniska. Hlavním přínosem ešeletových spektrografů je, že umožňují získávat spektra s vysokým rozlišením v širokém intervalu vlnových délek na jednom snímku. Zkušenosti se spektrografem HEROS umožnily konstrukci vlastního ešeletového spektrografu OES, který je připojen do coudé ohniska. Kromě něj jsou v coudé ohnisku dostupné ještě další dva CCD detektory pro pořizování spekter se středním rozlišením. Celkem bylo pořízeno 5938 spekter na fotografických deskách, 4028 elektronických spekter detektorem Reticon, 1010 spekter ešeletovým spektrografem HEROS a 10500 CCD spekter coudé spektrografem.

Spektroskopická pozorování dvoumetrovým dalekohledem vedla k řadě významných vědeckých výsledků, které byly zveřejněny ve formě článků v mezinárodních astronomických časopisech. Za nejvýznamnější lze považovat potvrzení hypotézy o dvojhvězdném původu emise některých Be hvězd, což byl nosný program počátků spektroskopických pozorování v Ondřejově. Paralelně s tímto programem probíhalo studium chemicky pekuliárních hvězd kolegy ze Slovenské akademie věd a také studium nov a symbiotických hvězd. Byla publikována řada prací studujících různé dvojhvězdné a mnohonásobné hvězdné systémy. Více jak 20 vícenásobných systémů bylo objeveno právě využitím spektroskopických pozorování dvoumetrového dalekohledu. Významné jsou i studie pulsujících hvězd založené na sériích spektrogramů pořízených tímto dalekohledem. Dvoumetrový dalekohled je zapojen i do mezinárodní spolupráce a koordinovaných pozorování. Namátkou můžeme jmenovat studii Be hvězdy upsilon Sagittarii, pro niž byla využita spektroskopická pozorování z Ondřejova a interferometrická pozorování z Evropské jižní observatoře (ESO). Dalším příkladem jsou pozorování koordinovaná s družicemi, například studium hvězdy zeta Ophiuchi ve spolupráci s kanadskou družicí MOST.

Na tyto projekty navazují projekty související s činností družice Gaia. Coudé spektrograf dvoumetrového dalekohledu umožňuje pořizovat spektra i pro vlnové délky, ve kterých tato družice pracuje, dokonce v podobném rozlišení. Nabízí se mimořádně zajímavý projekt simultánního pozorování v této oblasti a v červené části viditelného oboru. Ve spolupráci s německými astronomy se největší český dalekohled také zapojí do hledání exoplanet. Ukazuje to, že dvoumetrový dalekohled v Ondřejově má vědecký potenciál i pro budoucnost.