Šestnáctým číslem začínáme představovat přednášky a jejich protagonisty. Nejprve se jedná o zástupce České astronomické společnosti.

Milan Halousek - Apollo: Nejnádhernější dobrodružství člověka

sobota 31.8.2019 - 13.00 hod

Přistáním prvních lidí na měsíčním povrchu 20. července 1969 vyvrcholil nejambicióznější vesmírný projekt USA minulého století. Co předcházelo prvním krokům Neila Armstronga po Měsíci, a co po nich následovalo? Proč zemřela posádka Apollo 1 a co způsobilo téměř fatální nehodu mise k Měsíci s "ne-šťastným" číslem 13? Dvanáct mužů se po Měsíci prošlo, další se k Měsíci alespoň přiblížili, ale bylo mnoho dalších, kteří stáli v pozadí, nebo za tento veliký "Americký sen" obětovali i své životy. Cesta, kterou v roce 1961 vytýčil prezident J.F.Kennedy, vedla od malých jednomístných kabin Mercury, přes dvoumístné lodě Gemini, ve kterých se Američané učili žít ve vesmíru, až po třímístná Apolla na špičkách impozantních nosných raket Saturn V.

Milan Halousek - Předseda vzdělávacího spolku Kosmos-news, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti, zakládajícím členem českého Kosmo Klubu a členem Astronomické společnosti Pardubice.

Ing. Štěpán Kovář, Ph.D.  - Praga Astronomica

sobota 31.8.2019 - 17.30 hod

Praga astronomica - název a především ústřední téma setkání všech kačerů na konci léta v Praze se promítl i do stejnojmenné před-nášky o hvězdárnách, hvězdářích a astronomii v Praze v průběhu staletí. Ve 40 minutové virtuální procházce městem bude kladen důraz zejména na období 20. století, připome-neme si však i dobu daleko starší. Cesta Prahou povede od Keplera k trpasličí planetě Pluto.

Štěpán Kovář se dlouhodobě zabývá histo-rií astronomie a zejména studiem architektury astronomických observatoří v Česku i v zahra-ničí. Téma popularizuje formou veřejných přednášek, odborných článků a panelových diskuzí. V letech 2001 - 2014 byl předsedou České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.