Oslavíme 200. a 50. výročí
Páté číslo představuje dvě kulatá výročí, která si v rámci eventu připomeneme.
50 let na Měsíci
Start prvních lidí k Měsíci před 50 lety si nenechaly ujít milióny lidí, kteří ve středu 16. 7. 1969 navštívili okolí Kennedyho misu na Floridě a další desítky miliónů lidí po celém světě sledovaly start na svých televizních obrazovkách.
Monumentální raketa Saturn V s hmotností přes 2 700 tun se tyčila do výšky více jak 110 metrů nad zemí.
Po přistání na Měsíci a po krátkém odpočinku astronauti pozvolna odhermetizovali kabinu a vypustili atmosféru z lodi.
První vystoupil z lodi Armstrong, který během sestupu na povrch Měsíce nainstaloval kameru tak, aby snímala jeho první kroky na Měsíci a přenášela je více jak jedné miliardě lidí na Zemi.
Celý výstup na Měsíc byl dokumentován a přenášen živě televizními stanicemi. Diváci ale byli ochuzeni o barevné záběry, protože bylo možno vysílat pouze černobílý záznam.
Posádku Apolla 11. tvořili: Neil Armstrong, Michael Collins a Buzz Aldrin.
Theodor Brorsen
Theodor Johan Christian Ambders Brorsen (narozen 1819 - před 200 lety) byl dánský astronom proslavený především objevem pěti komet, včetně ztracené periodické komety 5D/Brorsen a 23P/Brorsen-Metcalf.
Pracoval na astronomických observatořích v Kielu, Altoně, Hamburku. Odmítl nabídku na práci v astronomické observatoři Rundetaarn v Kodani. Místo toho přijal práci v soukromé observatoři Johna Parishe v Žamberku, který se také zajímal o matematiku a astronomii.
Investoval nemalé peníze do observatoře a vybavil ji velmi kvalitními přístroji z Londýna. Díky tomu snesla srovnání i s takovými hvězdárnami, jaké byly v Římě, Paříži nebo Greenwichi. Brorsen zde objevil další dvě komety, ale věnoval se zde především pozorování zákrytů hvězd Měsícem, pohybům hvězd či slunečním skvrnám.