Dvaadvacáté číslo nás pozve na prohlídku Strahovského kláštera, ale především jeho knihovních sálů. Rovněž si však připomeneme Josefa Sadila, který by se v letošním roce dožil 100 let.

Strahovský klášter a knihovna

Královská kanonie premonstrátů na Strahově patří mezi nejstarší doposud existující kláštery premonstrátského řádu na světě. Od příchodu prvních premonstrátů v roce 1143 zde řeholní společenství úspěšně rozvíjí řeholní život a v celé své historii hraje významnou úlohu v dějinách českých zemí. Klášter je významný i z pohledu uložení velkého množství vzácných (i astronomických) svazků.

Knihovna existovala na Strahově již v nejstarším období. Opat Lohel (1586-1612), považovaný za obnovitele kláštera vybudoval první knihovní sál kláštera. V jeho práci pokračoval nástupce Kašpar Questenberg (1612-1640), Kryšpín Fuk (1640-1653) a opat Vincenc Makarius Frank (1658-1669), který se systematicky věnoval budování knižního fondu. Opat Jeroným Hirnhaim (1670-1679). vystavěl nový knihovní sál (dnes Teologický) a v roce 1679 v něm bylo uloženo 5 564 svazků. Druhý sál, dnes nazývaný Filosofický, byl zbudován za opata Václava Mayera (1779-1800) v letech 1792 - 1794.

Josef Sadil stoletý

V letošním roce by se Josef Sadil dožil sta let. Členem ČAS se stal již během studia na gymnáziu v roce 1934 a díky své erudici a znalostem mohl za dva roky samostatně pracovat s hlavním dalekohledem. Dlouhé roky předsedal Měsíční a planetární sekci České astronomické společnosti, je po něm pojmenována lidová hvězdárna v Sedlčanech.

Byl profesí odborným redaktorem v nakladatelství Orbis, kde se specializoval na astronomické a přírodovědné tituly. V novém působišti vydal v roce 1951 svoji první knihu "Průvodce po lidové hvězdárně v Praze". Vzápětí následovaly další o Měsíci, Marsu, planetách a vesmíru vůbec. Nejúspěšnější titul - výpravná obrazová publikace pro nakladatelství Paul Hamlyn v Londýně "The moon and the planets" - byla přeložena do šesti jazyků.

Publikoval články v Říši hvězd, přednášel a jako zdatný ilustrátor vytvořil mnoho humorných kreseb ze života na petřínské hvězdárně. Jako kreslíře ho obdivoval i A. Bečvář a tak Sadilova kresba visí v malé Bečvářově hvězdárně v Brandýse nad Labem dodnes.