Mostecká věž

Staroměstská mostecká věž byla také součástí opevnění Starého Města pražského. Na první pohled nás jistě upoutá unikátní plastická výzdoba. Odráží se zde osobnosti dvou panovníků - vlevo Karla IV. a Václava IV., za jejichž vlády byla věž stavěna. Mezi vladaři v prvním patře nad průjezdem je umístěna socha svatého Víta. Další zemští patroni, svatý Zikmund a svatý Vojtěch, shlížejí z vyššího patra věže. Staroměstská mostecká věž je zdobena znaky zemí, které byly součástí historického území Koruny české. Věž v minulosti sloužila i jako vězení pro dlužníky. Tuto skutečnost dokládají i čitelné nápisy vězňů na stěnách věže.

Na boku Staroměstské mostecké věže nechal stavitel Petr Parléř umístit latinský nápis SIGNATESIGNATEMERE METANGISETANGIS ("Zaznamenej si, zaznamenej a střez se, dotkneš-li se mě, zahyneš."). Jak si sami můžete povšimnout, čte se nápis zepředu i zezadu stejně. Tento nápis měl však mystický význam a měl od věže odhánět zlé démony. 

Mystikou je opředena samotná doba založení věže - rok 1357, 9.7. v 5 hodin 31 minut (135797531). Jistou symboliku představuje i členění věže do čtyř sfér. První z nich představuje sféru pozemskou. Druhá sféra je měsíční a je vyzdobena 28 kraby, kteří symbolizují 28 dní oběhu Měsíce. Další je sféra sluneční, která symbolizuje královskou a císařskou moc. Poslední hvězdná sféra je symbolizována sochami světců.

Důkladné propojení místa stavby s plánem a polohou celého města dokládá i známé "slunovratové mysterium". Každoročně o letním slunovratu v poledne vrhá plastika lva po velmi krátkou dobu stín na erb se svatováclavskou orlicí. K tomuto jevu přitom dochází v jediný den v roce. Stejný den, na který ve středověku připadal svátek svatého Víta, večer zapadá Slunce při pohledu od paty věže nad místem, kde jsou ve svatovítské katedrále uloženy ostatky tohoto světce. 

Věž nad prvním mostním pilířem Karlova mostu má tvar třípatrového hranolu s cimbuřím a vysokou stanovou střechou pokrytou břidlicí. Na jižní straně se nachází hranolovitý přístavek se schodištěm a vlastní střechou, kudy vede vstup do vyšších pater věže. Na ochoz věže se dostaneme po 138 schodech. Výška věže činí 47 metrů nad rovinou mostu, nad hladinou Vltavy je to 57 metrů. Nárožní věžičky se nacházejí ve výšce 64 metrů. Samotná věž je postavená z pískovcových kvádrů a její střecha je pokryta břidlicovými pláty. Věž je prolomena typickým gotickým lomeným obloukem brány, kterou bylo možné v minulosti uzavírat. Průjezd věže je zaklenut unikátní parléřovskou klenbou s trojpaprsky a korunou namísto svorníku.